El Chaar & Leitgeb & Mezník & Vítrholc

Adam El Chaar - BerZlín - próza

Autorův život je přelouhovaný čaj, který notně zhořkl, zatímco psal o ženách, které získá, a cestách, na které se vydá, až bude pravý čas. Teď je. Končí v práci a snaží se rozběhnout. Až moc, přichází k úrazu. Život jde dál, uvědomuje si, nikdy se nezastavil. Jednou se ale zastaví. Jak naskočit? Není, kam spěchat, ale ani na co čekat. Je čas vyrazit, ale pak se taky vrátit. Všechno zapsat, zaspat. Hlavní cesta je ještě daleko. Nebo už se děje? Už je opravdu čas? Jde nějak spojit psaní a život? Nepředvídatelná banalita, zasněná realita, hypnotické cykly v kleci chtění všechno vědět, radikální svoboda odhodlaná spojit se se svým objektem, opojená psaním a pospolitostí čtení. Je je někdo jiný. Já není. Ty jsi. Snad. Pohledy... "Měli by lidé sdílet?" "Neměli." "Tak proč to po mně chceš?" "Chci, abys chtěla." 

Šimon Leitgeb - "mezi náma" - poezie

Debutová básnická sbírka mladého českobudějovického autora zaujme čtenáře svou kompaktností a rozhodností tvůrčího gesta. V nestrojených, silně prozaizovaných promluvách se Šimon Leitgeb vrací do doby vlastního dětství a raného dospívání, která pominula teprve nedávno. Jako zúčastněný pozorovatel přibližuje prostřednictvím řady mikroportrétů tragikomických figurek ze své blízkosti svět předměstské banality i osudovosti. Třebaže autorův výraz působí dost syrově, jeho spodním tónem zaznívají bolestná nostalgie a (snad poněkud opožděný) soucit.
Zdeněk Brdek

Bořek Mezník - "vy mně taky" - poezie

Když píšou básně opravdoví chlapi, kteří mají svoje pády, úspěchy, lásky, touhy, přání a kopec problémů - počínaje třeba svedenou holkou, kterou bylo výhodnější nesvádět, a konče alkoholismem či rakovinou - vypadají jejich básně jako poezie Bořka Mezníka. Když je píší stejným jazykem, jakým mluvili v hospodě v době, kdy tam ještě před hospitalizací na psychiatrii chodili a tak tak se z ní dokázali odplazit, vypadají jejich básně také jako poezie Bořka Mezníka. A když je píše chlap, který miluje svoje dcery, nechce už znovu zklamat svoji ženu, váží si práce, kterou konečně sehnal a zdraví, protože po chemoterapiích si ho budete vždycky vážit, tak je to básník Bořek Mezník. Vítejte při čtení poezie chlapíka, který stál u zrodu brněnského anarchistického hnutí na začátku devadesátých let a teď bydlí v malém domku na kraji vesnice v kopcích za Boskovicemi, živí se jako obchoďák a občas se mihne v partě kolem sdružení Vítrholc. 
Karel Škrabal.

Vítrholc - legendární brněnská elektroundergroudová recitační úderka.

Vstup volný.

http://bandzone.cz/vitrholc