Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejceněnější a společensky nejživější prostor na břehu řeky v centru Prahy. Náplavka nábřeží se rozprostírá v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Tančícího domu. Prostor nábřeží je součástí historické struktury Nového Města s přímou vazbou na důležitá veřejná prostranství v této lokalitě. Návštěvníkům se zde naskýtá překrásný výhled na panorama Hradčan, je tak často vyhledáváno i turisty. Výrazného oživení se náplavka dočkala po zdařilé rekonstrukci a otevření nových podniků v bývalých kobkách, které jsou díky svým ikonickým kruhovým vstupům velmi oblíbené. Společně s podniky na zdejších lodích a bohatou nabídku kulturních a společenských akcí jako jsou sobotní farmářské trhy či Mint Markety, vznikl unikátní živý prostor v centru města.
Dnešní Rašínovo nábřeží s náplavkou vzniklo ve dvou etapách. První část od Palackého náměstí k Jiráskovu náměstí byla postavena v letech 1870-1878 souběžně s mostem Palackého. Druhá část od Palackého náměstí k vyšehradské skále byla dokončena v roce 1905 spolu s vyšehradským tunelem. Výstavbě nábřeží padlo za oběť starobylé Podskalí, svérázná osada pražských plavců a vorařů. Jejich každodenní život, svázaný s řekou Vltavou, připomíná jediná dochovaná stavba, bývalá podskalská celnice na Výtoni. Široká náplavka Rašínova nábřeží sloužila v úseku mezi Palackého a Jiráskovým mostem jako hlavní přístaviště Pražské paroplavební společnosti a výchozí bod populárních výletů do Štěchovic. Část náplavky mezi Palackého a železničním mostem původně sloužila ke kotvení a rozebírání vorů, plavených po řece do Prahy ze šumavských lesů. Poslední vory připluly do Prahy v roce 1947.
