ELLE PETERKA ~ NECHTE MĚ SI STÝSKAT

Některé básně (nebo dokonce celé knihy) se zdánlivě dějí jen tak mimochodem. Nechte mě si stýskat, název debutu Elle Peterky, může sugerovat, že ve verších půjde o zcela obyčejné věci, lásky, odloučení – i ten stesk. A přece: v autorčině milostné lyrice ožívá i to, co subjektky básní obklopuje: asfalt, les, tráva, jogurt, voda… Nechte mě si stýskat v lecčems připomene debut Mariana Staffena: nesnaží se o žádná velká gesta, ale zkrátka a jednoduše dokládá, že i obyčejné životy mají spoustu barev – včetně všech, které najdete na duze. Queer poloha je v Peterčiných básních výrazná a významná, ale nikoli jediná určující. Navzdory datacím básní nejde o pouhý deník, jako spíš o cestopisnou queer kroniku. Ostatně ke knize jsou jako bonus přiloženy i pohlednice s básněmi Enge Klinkáč a Markéty Klikové: jejich vklad v případě Peterčina debutu je přiznaný a podtrhuje intimní koncept sbírky.

MARTIN HERBE ~ NAHORU A DOLŮ

Tématem debutové básnické knihy Martina Herbeho Nahoru a dolů je pohyb. Ten se promítá nejen do celkové kompozice knihy, ale také do jednotlivých textů, které čtenářstvo zavedou do Netolic, na Floridu nebo do Paříže. Pohybují se však rovněž v čase, mezi vzpomínkou a přítomností, mezi skutečným prostorem a obrazem zachyceným fotografií či filmovou kamerou.
Herbeho poezie vyrůstá z pozorování zdánlivě nepatrných situací, gest a detailů: pohybu ruky, odrazu ve skle, světla v místnosti, zvuku, dlouhé pauzy v řeči. Právě z těchto drobných okamžiků skládá intimní krajinu vztahů, paměti a pomíjivosti. Opakovaně pracuje s motivy rámu, záběru, rytmu, prostoru či směru a básnický text tak přibližuje způsobu filmového vidění.
Nahoru a dolů je knihou o neustálém přibližování a vzdalování, návratech a mizení, o potřebě uchovat okamžik, přestože jej nelze zopakovat. A také o tom, že někdy stačí nepatrný pohyb, aby se před námi otevřel úplně jiný prostor.