Festival, který proběhl 20. a 21. června roku 1996 v Praze na Džbáně, byl naprostým zjevením – na jednom pódiu ve dvou dnech poprvé u nás tak nabitá přehlídka: Iggy Pop, Ministry, Frank Black z Pixies, Shane MacGowan z The Pogues, Jesus Lizard, Echobelly, Chumbawamba, Godflesh… a taky tři české kapely, které rozhodně neudělaly ostudu.

Pořadatelé tenkrát k sestavě zahraničních hvězdných jmen přidali tři české zástupce. Všichni tři představovali hudebně tehdy aktuální a svěží proudy – Rány Těla se svou post-punkovou melancholií navazovaly třeba na Nicka Cavea, Slut otevírali dosud nezvyklé dveře z hardcorové urputnosti ven a prošlapávali cestu pozdějším post-metalovým, post-rockovým, ale už tehdy i psychedelickým kolegům, a Našrot zase v praxi zručně dokazovali, že prolínání tvrdé rockové muziky spolu s vlivy nastupující mocné vlny obliby world music, vůbec nemusí být křečovité a může obohatit obě strany.

V poslední době často čteme o „mafiánských devadesátkách“, o masivních finančních odklonech státního majetku na soukromé účty, o propojení politiky s podsvětím i vraždách na objednávku a zpochybňování tehdejší svobody. To všechno už dnes víme, že v té době probíhalo, ale pevně věřím, že většina z nás, kteří jsme ten festival tehdy navštívili, nic podobného nevnímala. Užívala si totiž něčeho, co do té doby nikoho nenapadlo ani ve snu. Ten festival byl určitým vyvrcholením prvních pěti let po změně režimu, korunka na dortu mnoha skvělých koncertů a prvních příjezdů zahraničních hudebních idolů k nám, na pro ně do té doby „zaostalý východ“.