Pražské náplavky jsou jedním z nejvýznamnějších veřejných prostorů v centru Prahy. Slouží Pražanům i návštěvníkům města k setkávání, odpočinku, kulturnímu a společenskému životu, sportu, gastronomii i dalším aktivitám. Oficiální web pražských náplavek uvádí, že se zde během roku konají stovky akcí – od koncertů a festivalů přes farmářské trhy až po komunitní a rodinné programy.
Správu a obchodní využití pražských náplavek zajišťuje pro hlavní město Prahu městská společnost TRADE CENTRE PRAHA a.s., tedy TCP. Týká se to zejména náplavek na Rašínově, Hořejším a Dvořákově nábřeží, přičemž pravidla výslovně uvádějí, že vlastníkem pozemků a nábřežních zdí je hlavní město Praha a správu včetně obchodního využití zajišťuje TCP na základě příkazní smlouvy s HMP.
Z toho plyne jednoduché pravidlo: kdo chce na náplavce uspořádat akci, zabrat část prostoru, postavit stánek, umístit zázemí, stage, reklamní instalaci, vozidlo, techniku nebo zde pořizovat komerční focení či natáčení, musí věc předem projednat s TCP jako správcem. Ve většině případů to není problém, pokud je akce slučitelná s charakterem náplavky, termínově a provozně možná a respektuje pravidla pro tento veřejný prostor.
Veřejný charakter náplavky neznamená, že si ji kdokoliv může jednostranně přivlastnit pro vlastní akci. Náplavka je veřejné prostranství, ale zároveň jde o majetek hlavního města Prahy ve správě TCP, provozně zatížený pravidelným úklidem, zásobováním, pohybem chodců a cyklistů, provozem lodí, potřebou zachovat průjezd pro IZS, správce, Povodí Vltavy a další oprávněné osoby. Právě proto existují pravidla, ceníky, provozní řády a rezervační postupy.
1. Co je možné na náplavkách pořádat
Podle pravidel jsou náplavky určeny zejména pro sportovní, kulturní, společenské, komunitní a další akce pro veřejnost. Pravidla zdůrazňují, že náplavky je třeba chápat jako celoměstsky významný veřejný prostor a že je nutné vyvažovat zájmy pořadatelů, návštěvníků, rezidentů, provozovatelů lodí, nájemců kobek a dalších uživatelů.
Preferovány jsou zejména akce, které:
- respektují náplavku jako otevřený veřejný prostor,
- mají kulturní, společenský, komunitní, rodinný, edukativní nebo celopražský význam,
- zbytečně neomezují volný pohyb ostatních uživatelů,
- nezatěžují místo nepřiměřenou koncentrací osob, hlukem, odpady nebo dopravou,
- jsou slučitelné s památkovým a reprezentativním charakterem centra Prahy.
Oficiální web náplavek je: Pražské náplavky | oficiální web pražských náplavek – Pražské náplavky
Kontakt pro žádosti: podpora-naplavky@tcp-as.cz
2. Jak se žádá o pronájem nebo zábor
Zájemce o akci musí podat žádost prostřednictvím formuláře a zakreslit akci do mapky, aby bylo zřejmé, jaký prostor má být využit, v jakém rozsahu a za jakým účelem. TCP následně žádost vyhodnotí zejména z hlediska dostupnosti termínu, prostoru a souladu s prioritami pravidel.
V případě kladného posouzení může být zahájeno jednání o uzavření smlouvy o nájmu části pozemku mezi hlavním městem Prahou zastoupeným TCP a pořadatelem. Pořadatel si zároveň musí zajistit další potřebná stanoviska a povolení, zejména předběžný souhlas příslušné městské části a rozhodnutí o zvláštním užívání komunikace, pokud je pro danou akci vyžadováno.
Prakticky tedy nestačí pouze „přijít na náplavku“. Jakmile má dojít k organizovanému využití prostoru, umístění vybavení, stánků, vozidel, reklamních prvků, zázemí nebo omezení ostatních uživatelů, je potřeba předchozí koordinace s TCP a úhrada nájemného podle příslušných pravidel a ceníků.
3. Co na náplavky nepatří nebo co lze odmítnout
Náplavky nejsou běžnou komerční plochou pro libovolný marketing. Jde o exponované veřejné místo v historickém centru města, v prostředí Pražské památkové rezervace. Web TCP uvádí, že pražská nábřeží jsou součástí regulace toku Vltavy vzniklé převážně na přelomu 19. a 20. století a že jsou součástí Pražské památkové rezervace.
Proto lze odmítnout nebo nepodpořit zejména akce, které:
- mají čistě reklamní nebo přímý marketingový charakter bez vazby na kulturní či veřejně prospěšný obsah,
- slouží k propagaci tabákových výrobků, alkoholu nebo obdobně problematických produktů,
- mají nenávistný, extremistický, diskriminační nebo nedůstojný obsah,
- nejsou slučitelné s reprezentativním charakterem centra města,
- nepřiměřeně omezují volný pohyb veřejnosti,
- kolidují s již zasmluvněnými akcemi, například farmářskými trhy,
- brání úklidu, zásobování, průjezdu složek IZS, správce nebo technických vozidel,
- zasahují do provozu lodní dopravy, přístavišť, kobek nebo břehové hrany,
- nejsou dostatečně dopředu projednány.
Pravidla výslovně uvádějí, že se nepovolují reklamní akce a aktivity přímého marketingu, samplingy a road show bez vazby na konkrétní kulturní nebo streetfood akci. Rozsáhlejší eventy spojené s propagací značky mohou být posuzovány jen tehdy, pokud mají relevantní obsah a vazbu na veřejný prostor náplavek, typicky kulturní nebo umělecký přesah.
4. Veřejné prostranství neznamená právo na soukromý zábor
Je potřeba jasně odlišovat dvě situace.
První je běžné užívání veřejného prostoru: člověk se může po náplavce procházet, posedět, potkávat se s ostatními, účastnit se veřejných akcí, případně zde v přiměřené míře vykonávat svá základní práva.
Druhá je zvláštní, organizované nebo výlučné využití části prostoru: postavení stánku, stage, reklamní instalace, vozidla, nafukovací brány, promo stanu, zázemí štábu, marketingového koutku nebo obdobného vybavení. To už není běžné užívání veřejného prostoru, ale zábor a obchodní/provozní využití části majetku HMP. Takové využití musí být předem projednáno s TCP, smluvně ošetřeno a zpravidla zpoplatněno.
Totéž platí i pro komerční focení a natáčení. Pravidla stanoví, že žádost o povolení natáčení se zasílá TCP předem, a to včetně zakreslení do mapky; pravidla také určují konkrétní pozice a rozsah záboru pro filmový štáb a focení.
5. Politické strany, shromáždění a ústavní práva
Politické strany, spolky i jednotlivci samozřejmě mohou na náplavku přijít.
Právo shromažďovací je chráněno Čl. 19 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo pokojně se shromažďovat a stanoví, že shromáždění nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy; současně však připouští zákonná omezení na veřejných místech, pokud jsou nezbytná například k ochraně práv a svobod druhých, veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo bezpečnosti státu.
Zákon o právu shromažďovacím pak stanoví, že výkon shromažďovacího práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí.
Z toho ale neplyne, že politická strana nebo jiný svolavatel může bez dalšího zabrat část náplavky pro vlastní marketingovou akci, rozbalit stany, přivézt auta, rozmístit reklamní nosiče, zablokovat průchod, umístit pódium nebo zabrat prostor, jako by šlo o jejich vlastní plochu. Shromažďovací právo chrání pokojné shromáždění a projev. Nezakládá automatické právo na výlučný zábor městského majetku, instalaci staveb, stánků, reklamních prvků, vozidel nebo technického zázemí bez souhlasu správce a bez splnění provozních a právních podmínek.
Politická strana tedy může na náplavce vykonávat svá ústavní práva, včetně účasti na řádně oznámeném shromáždění. Pokud ale chce pořádat faktickou marketingovou nebo propagační akci se záborem prostoru, instalacemi, stánky, vozidly nebo jiným vybavením, musí postupovat stejně jako každý jiný pořadatel: kontaktovat TCP, projednat rozsah, termín a podmínky, respektovat již zasmluvněné akce a uhradit příslušnou cenu za užití prostoru.
6. Proč je koordinace s TCP nezbytná
Koordinace není samoúčelná. Náplavky musí zůstat přístupné a bezpečné. Je třeba zajistit, aby pořádané akce nekolidovaly s farmářskými trhy, kulturním programem, provozem kobek, přístavišť, lodí, úklidem, zásobováním, povodňovou a technickou správou a průjezdem vozidel, která se do prostoru musí dostat z bezpečnostních nebo provozních důvodů.
Praktický problém může vzniknout například tehdy, pokud někdo bez projednání umístí stánek nebo techniku na místo, kde musí být přístup ke kanalizačnímu víku, technické infrastruktuře, břehové hraně, místu pro úklidový vůz, záchrannou službu, hasiče nebo správce. Takové jednání může ohrozit provoz náplavky, bezpečnost návštěvníků i práva ostatních uživatelů veřejného prostoru.
Dále je pak nutnost respektovat noční klid, zákaz parkování bez povolení správce, zákaz uvazování lodí bez povolení správce a další pravidla spojená s bezpečným a ohleduplným užíváním náplavek.
7. Shrnutí praktického pravidla
Pražské náplavky jsou veřejným prostorem, nikoli volnou plochou k libovolnému soukromému nebo komerčnímu využití. Každý je může běžně užívat, ale nikdo si je nemůže bez dohody se správcem přivlastnit pro vlastní akci.
