Paměť národa: vraky aut a příběhy z Ukrajiny

Při procházce Prahou také můžete na náplavce na smíchovské straně Vltavy vidět vraky, které byly přivezeny z Ukrajiny a které jsou mementem toho, jak je svoboda křehká věc. Zničená auta na Hořejším nábřeží jsou doplněna o příběhy těch, kteří je vlastnili a kterým válka převrátila život naruby. Najít je tam můžete minimálně do 30. 4.

Sbírka Paměti národa zpřístupňuje veřejnosti tisíce vzpomínek československých hrdinů 20. století  –⁠⁠⁠ od roku 2001 redaktoři natáčí svědectví válečných veteránů z 2. světové války, bývalých politických vězňů, disidentů a mnoha dalších. Dokumentaristická iniciativa se rozšířila do mnoha zemí, redaktoři PN tak působí také na Kubě, v Bělorusku, v Barmě. V roce 2018 založila svoji pobočku i na Ukrajině, kde dva dny před vypuknutím války spustila finanční sbírku na pomoc jejím obráncům. 

Rozstřílené a jinak zničené vraky aut z Irpině, Buči a Hostomelu vystavené ukazují tragédii války a nelidské zločiny, kterých se dopouštějí ruští vojáci na Ukrajině.  „Kolem spálených a rozstřílených aut jsme rozmístili panely, na kterých si přečtete příběh rodiny, která auto vlastnila. Každý vystavený vrak má dotykový ovladač, kterým spustíte audio příběh z Ukrajiny. Jedná se o dramatické osudy lidí, kterým se takřka zázrakem podařilo dostat se z ruského obklíčení. Jejich domy a auta byla však zdemolována ruskými okupanty,” popisuje výstavu Kristýna Bardová tisková mluvčí organizace Post Bellum, která Festival Paměti národa organizuje. 

„Tisíce rodin v Buči, Hostomelu, Irpini, žily svůj poklidný běžný život. A ze dne na den se všechno změnilo. Lidé přišli o dům, vybavení, doklady, mnohdy na poslední chvíli si zachránili životy. A my známe příběhy čtyř z nich. Moc si přeji, aby tato putovní výstava o Ukrajině, o tomto obrovském ruském bezpráví a zločinech, ukazující na těchto zdemolovaných autech zparchantělost války, zasáhla tisíce spoluobčanů a udrží vůli Čechů pomáhat a stát na straně přepadené Ukrajiny,” říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, zakladatel Paměti národa.