UVEDENÍ KNIH KLÁRY MACHŮ A TOMÁŠE MÍKY KLEINA

Klára Machů (1988) vystudovala psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde nyní vyučuje. Podílí se na organizaci básnických čtení v Olomouci a příležitostně pomáhá v nakladatelství a galerii Rub. S manželem a dvěma dětmi žije v Kopřivnici.

Anotace knihy Až mě vypálí slunce:

Odevzdat se žáru, nechat se vypalovat jako hrnčířská hlína v peci. V básních Kláry Machů dochází k prostupování bolestného a tvůrčího, pod nožem řezbáře, v zemi, ve výhni slunce. Síla, která se tu rodí, jde ruku v ruce s jemností. Je to poezie plná dotýkání, ale nezůstává u smyslovosti. Jde dál, až k závrati nad tajemstvím života, konečnosti a věčnosti.

Text Davida Vody, který je na obálce knihy:

Klára Machů zarathuštrovsky kráčí po včerejším dešti. S praskáním slov v ústech usedá ke stolu, na který prostírá sebe samu, loupá brambory jiter, vydechuje hvězdy, je nahá za keři, probouzí se v jiném těle, vypaluje se na slunci… Cítí, slyší, vidí. Operuje zaživa. Vede si svou. Holýma rukama vaří mysterium. 

Tomáš Míka Klein je básník, prozaik a příležitostný publicista, který dosud vydal čtyři knížky. Zápisky o pobytu v USA Otherside, komponovaný výbor z básní a drobných próz Ostatky, sbírku inspirovanou prostředím dětského domova Cikánov a koláž básní, zápisků a próz Protější svahy. S rodinou žije ve městě Sedlec-Prčice. Učí na gymnáziu češtinu a společenské vědy.

Sbírka „Lesk sazí“ vznikala mezi roky 2020 a 2024. Jsou do ní zařazené texty z neveselých časů covidových a také z období, ve kterém se rodina autora vyrovnávala s těžkou nemocí jeho ženy. Zároveň jako jistá protiváha se ve sbírce objevují texty inspirované chůzí konkrétními krajinami a ke konkrétním místům, nejčastěji krajinou Českého Meránu a přilehlé Čertovy hrbatiny.