Výstava obrazů Pavla Bultase

„We were all once refugees“ / „My všichni jsme byli kdysi uprchlíky“ hlásá nápis na mozaice v centru Tel Avivu. A když tuto myšlenku zasadíme do našeho kulturního kontextu – díky vyhnání Adama a Evy z ráje jsme se vlastně všichni stali uprchlíky z ráje. A ať už dnes utíkáme z Afriky, z Blízkého východu nebo sami před sebou – snažíme se nacházet alespoň malý kousek ráje v sobě samých, v rodině a v přátelích. Odkrýváme vlastní jedinečnost a učíme se respektu k jedinečnosti ostatních. Toužíme poznávat pomíjivou krásu světa a pomíjivou krásu v nás.

Díla Pavla Bultase vznikají právě z takové pomíjivé krásy: kouř z hořící svíčky se rozplývá ve vzduchu. Dokud mu nepřijde do cesty Pavlův papír. Saze svíčky se zachytí a začínají vytvářet první černošedé odstíny. Čistý papír dostává svoji novou tvář. Kouř přidává další a další vrstvy a vzniká tak základ neopakovatelného budoucího obrazu. Fantazie přichází a stačí se jen odvážit a vydat se vstříc myšlence a tvarům budoucího díla. Kresba do sazí a jejich pečlivé odstraňování postupně odhaluje finální podobu obrazu.

V nejnovější tvorbě černošedé tóny rozjasní ještě ostré barvy sprejů. Streetartové graffiti umí rychle zamést s šedí města i papíru. Někdy se to povede, někdy ne. Ale to nevadí. Nejkrásnější je přece zkoušet to a radostně žasnout. Vždyť i na samotnou techniku kresby do sazí od svíčky přišel Pavel náhodou. Chtěl udělat jen ohořelý okraj papíru – ten ale nechtěl chytnout a jen se očmoudil. A první obraz byl na světě.

Pavel obtiskává do obrazů nejen sám sebe (a to doslova), ale také své osobní vnímání okolního světa. Na některých obrazech díky tomu nacházíme témata odrážející vážné světové dění, ochranu přírody a lidských práv. Jiná díla se více věnují mezilidským vztahům, paradoxům moderní doby a křesťanským kořenům evropské kultury. Barevnost děl je často laděna do padesáti odstínů šedi. A proto by nás nemělo překvapit ani téma (s)prostého, lechtivého a veselého života kolem nás.

Vítejte na výstavě obrazů Pavla Bultase.